Ráda bych se podělila o krátký příběh o mém manželovi. Je to workoholik, stále unavený. Myslí si, že jeho práce je nejdůležitější na světě, a že ho to opravňuje k určitým výsadám. Chápu to — opravdu hodně pracuje. Ale být mámou také není snadné.
Minulý měsíc jsme jeli navštívit jeho rodinu na svátky — skvělá příležitost k odpočinku a společnému času. Nabídl se, že zařídí letenky. Netušila jsem, co mě čeká.
Na letišti, zatímco jsem se starala o děti a zavazadla, jsem se ho zeptala, kde máme sedadla. Byl příliš zabraný do telefonu, aby odpověděl jasně.
Nakonec s rozpačitým úsměvem přiznal, že pro sebe a svou matku koupil letenky do první třídy – a mě nechal v ekonomické třídě s dětmi. Nemohla jsem tomu uvěřit!
Zatímco si pohodlně sedali, já už vymýšlela pomstu.
Když jsem si sedla, viděla jsem je, jak popíjejí šampaňské, zatímco jsem bojovala s příručním zavazadlem. A pak mi došlo: mám jeho peněženku! Dala jsem si ji do kabelky při kontrole.
O dvě hodiny později, zatímco jsem si pochutnávala na občerstvení, jsem ho viděla, jak nervózně hledá po kapsách – zjistil, že peněženka je pryč.
Nemohla jsem se neusmát, když ke mně zoufale přišel pro peníze.
Dělala jsem, že něco hledám, pak mu dala 20 dolarů a připomněla mu, ať poprosí o pomoc maminku. Bylo to sladké!
Takže, milí cestovatelé — když vás partner nechá ve štychu, trochu spravedlnosti může udělat cestu mnohem příjemnější!
