Klidně jsem si kráčel(a) po venkovské silnici, nic netuše, když jsem koutkem oka zahlédl(a) něco zvláštního u silnice. Bylo to šedé, trochu zploštělé, se spirálovitými záhyby.
Zvědavost zvítězila – opatrně jsem to šťouchl(a) klackem, abych se podíval(a) blíž. Uvnitř — spousta drobných částí, jako by to byl rozříznutý mozek. Konzistence — gumová. Hrozné.
Upřímně mi bylo na zvracení. Pomyslel(a) jsem si: „Co když je to mozek? Zvířecí? Nebo ještě hůř… lidský?“ Srdce mi začalo bít jako o závod.
V panice a zmatení jsem to vyfotil(a) a nahrál(a) na internet s popiskem:
„Co to je? Našel(a) jsem to u silnice. Vypadá to jako mozek. Mám volat policii?“
Komentáře se začaly hned hrnout. Někteří si mysleli, že je to houba. Jiní tipovali vnitřnosti divokého zvířete. Ale jedna žena — která má zjevně hodně psů — dala jednoduchou a nevyvratitelnou odpověď:
„Našel(a) jsi psí hovínko a roztrhl(a) ho. Pes snědl spoustu papírových kapesníků. Nedokážou je strávit — a tak to vyjde ven v této hrozné podobě.“
Cítil(a) jsem zároveň stud i nutkání se smát. Styděl(a) jsem se za svou fantazii. A smál(a), protože jsem málem zavolal(a) policii kvůli psímu hovnu s kapesníky.
