Ráno začalo jako obvykle – ustýlala jsem postel, když jsem si všimla něčeho podivného. Přímo pod manželovým polštářem, na chrániči matrace, byly malé hnědé částečky. Nebylo jich mnoho, ale dost na to, aby mě vyděsily.
První myšlenka: hmyzí vajíčka. Nebo hůř – nějací paraziti. Přeběhl mi mráz po zádech. Hlavou se mi honily hrůzné scénáře: štěnice, brouci, neznámá tropická stvoření…
Šla jsem zkontrolovat manžela, jestli nemá kousance nebo vyrážku – naštěstí nic podezřelého. Rozespale na mě zmateně koukal.
Rozhodla jsem se nepanikařit. Zvedla jsem jednu částečku a podívala se na ni zblízka. Vypadala podezřele jemně?
Opatrně jsem si ji přiložila k nosu – měla jemně sladkou vůni. A pak mi to došlo: to jsou… drobky z čokoládových sušenek!
Vypadá to, že můj drahý manžel si v noci v posteli pochutnával – a nechal po sobě drobky. Rozesmála jsem se tak, že se úplně probral a nevinně se zeptal:
— Co je tak vtipného?
— Myslela jsem, že jsi v posteli nechal vajíčka od štěnic.
Čokoládové sušenky s kousky čokolády
Teď pere povlečení a přinesl mi kávu. Aby si to u mě vyžehlil.
“””
